I.
Prehistorie a první vize
Úplný začátek tohoto příběhu datuji na léto roku 2002, kdy jsem poprvé v 15 letech viděl film Pláž. Ve filmu se odehrává příběh mladého cestovatele, který se souhrou náhod dostane na odlehlý ostrov kdesi u Thajska a stane se členem tamní komunity hipíků. Komunita žije převážně z prodeje trávy a užívá si krásného prosluněného života na plážích tropického ráje, kde žije podle vlastních pravidel.
Po shlédnutí filmu jsme s kamarádem skoro celou noc diskutovali o možnostech takového života bokem od civilizace, která pro mě představovala (a dodnes představuje) nesvobodu. V hlavě se mi začala rodit představa, že bych jednou nějak takhle, podobně a po svém, chtěl žít.
Na pár let jsem tyhle myšlenky opustil – škola, kamarádi, první lásky – znáte to.
Až v roce 2008 jsem potkal mé barbarské kamarády a s nimi založil kapelu, kde se mimo jiné tenkrát řešily i tyhle otázky – konečně jsem potkal skvělé lidi, kteří se mnou sdíleli podobné vize. Tenkrát se utvořil koncept Barbarské osady jakožto místa ve fantasy stylu říznutého barbarstvím a rokenrolem, kde si my a naši kamarádi budeme žít po svém a podle svých pravidel. Řeči se vedly, ale měli jsme dost jiných starostí- mejdany , koncerty, kalby… a tak Osada šla opět na pár let k ledu. Nebyly peníze ani čas a tak se to tenkrát zkrátka nějak neřešilo. Místo toho jsme v Brně rozjeli undergroundovou čajovnu v garáži, pořádali punkové festivaly a koncerty…zkrátka byla to hektická doba, během které jsme však získali spoustu zkušeností.
II.
Čas činů nastal
Čas plynul neúprosným tempem a roky letěly jako šípy- než jsme se nadáli, byl tu rok 2014 a s ním konečně možnost, jak si sen o Barbarské osadě splnit.
Díky dědictví jsem měl najednou možnost koupit někde pozemek a s projektem konečně začít. Cítil jsem, že ten pravý čas přichází a že není radno otálet… tak jsme se do toho pustili!
Některé věci asi nejdou uspěchat a dodnes jsem si jistý, že jsme vše spustili v pravý čas. Někdo by mohl namítnout něco ve stylu „To to ale trvalo!“, avšak já jsem přesvědčen, že vše má své pořadí a má to prostě přijít, až se tomu chce.
Roky 2014 a 2015 jsme strávili s mojí snoubenkou u počítače a hledali jsme vhodný pozemek.
Tady bych se s dovolením trošku rozepsal, neb hodně lidí zajímá, jak jsme k tak skvělému místu přišli – pokusím se zde napsat pár bodů a rad, kdybyste někdy hledali místo pro své bydlení či projekt:
-
Požadavky
Je dobré si předem uvědomit, co od místa čekáte.
Naše požadavky byly: odloučenost od ostatních, pěkná příroda, dostupnost, dostatečná velikost pozemku a ideálně nějaká stavba, do které bychom se mohli rovnou nastěhovat.
Samozřejmě, že okruh toho, co můžete požadovat je určen hlavně finančním rozpočtem, takže často musíte od něčeho upustit.
V našem případě jsme upustili od stavby (ta na našem pozemku nebyla) a od sítí (elektřina, přístupová zpevněná cesta ani voda na místě nebyly), zato jsme však nakonec vyhráli dostupnost (osada je od Brna 30 min autobusem) a odlehlost zároveň (na místě není vidět vůbec žádná civilizace).
Vyhodnotit požadavky a okolnosti je těžká věc – ideálně si to napište na papír a škrtejte, pište… to nám tenkrát hodně pomohlo.
Zpravidla, i když máte peníze, tak splnit všechny požadavky často bývá nemožné, takže audit požadavků je nezbytný a náročný proces, u kterého musíte vyhodnotit, co je pro vás s ohledem na vaše záměry a schopnosti nejdůležitější.
-
Hledat, hledat a hledat….a jezdit na výlety!
Desítky realitních serverů, google vyhledávání, inzeráty, volání známým… to vše byl náš denní chléb.
Vždy, když se něco jevilo jako dobré, tak to po osobní návštěvě až zas tak dobré nebylo… ale ještěže výlety s makléři jsou zadarmo – pod vidinou kšeftu vás rádi přímo na místo odvezou.
Viděli jsme tak několik chatek s pozemky, ale byly třeba v zahrádkářské kolonii. Lukrativně se též jevil krásný statek s třípatrovou kamennou stavbou, která připomínala hrad… ale zas to bylo v Jeseníkách až moc bokem… taky si vzpomínám na jednu polozbořenou bývalou hospodu kdesi u Olomouce, kde nakonec vylezlo z makléře to, že se jedná o pozemek nalepený těsně vedle rodinného domu na první pohled ne moc pro nás sympatického pána… Zkrátka je potřeba pár destinací navštívit a vždy si to nechat projít hlavou.
Nepříjemné může být to, že makléři mnohdy tlačí a snižují se k trapným trikům ála vymyšlený další zájemce a podobně… tomu člověk musí zkrátka odolávat.
Žádné místo nelze koupit hned po prvním dojmu – nejdřív to chce tam několikrát zajet (i MHD), přespat tam, projít se, pochopit energie daného místa (vlhkost, slunce, okolí…) a hlavně nic neuspěchat!
-
Pokud už nějaké místo vyhovuje požadavkům a po několika návštěvách se líbí, zjistěte si právní okolnosti a územní plán!!!
Zavolat starostovi obce a zeptat se na blízké výstavby či dění v okolí vašeho vyhlídnutého pozemku, mrknout na územní plán (bývají na webech obcí a měst), podívat se do katastru nemovitostí… to by měly být vaše první kroky ke zdárné koupi pozemku.
Osondovat nejbližší sousedy se šikne také… chtě nechtě s nimi budete muset nějak vycházet, a když si s nimi navíc budete rozumět, máte v hodně věcech z půlky vyhráno.
-
Kupní smlouva a převod
Na tohle je dobré mít právníka, neradno sestavovat smlouvy z internetu a podobně… Přece jen je to celoživotní investice, a tak to nepodceňte!
III.
Jdeme na to !
No, tak to by snad zatím stačilo a TRADÁ! V létě 2015 kupuji pozemek v krásném údolí Přibyslavického potoka s ruinou starého mlýna.
8 000 metrů čtverečních zajišťuje dostatečný prostor pro realizaci vize Barbarské osady a malebná příroda okolo sama o sobě utváří krásný a útulný ráz místa.
Ještě toho roku se uskuteční první brigády, kde se s pomocí přátel zbavujeme bujného porostu a celé džungle kopřiv. Během letního slunovratu proběhne i první akustický koncert pod širou oblohou.
Na podzim 2015 už místo působí trošku obydleně a doveze se maringotka, která slouží jako zázemí a bydliště. Pořádá se zde na koleně též hudební festival Barbarfest.
Jaro a léto 2016 je ve znamení víkendových brigád, kde se staví první dřevník ve stylu Žebrowski (unikátní osadní architektonicko-stavební styl kladení stavebních prvků v podobě neotesaných kuláčů stlučených hřebíky v kombinaci s plachtou potaženou střechou) a místo se celkově zútulňuje.
Na jaře 2017 se spouští stavba srubu, který bude sloužit mé maličkosti a ženě jako rodinný dům k trvalému bydlení. Srub dostává jméno Otesánek, neboť peníze a čas v něm mizí vskutku hojně. Historii stavby srubu a její průběh časem zdokumentujeme také.
Mezitím už Osada začíná pomalu ožívat – konají se různá setkání. Pravidelně se zde začínají konat rituály oslav pohanských svátků podle Kola roku pod vedením místního druida.
Lidé se zde začínají spontánně scházet i mimo předem dohodnuté brigády.
I když se osazenstvo časem mění, stálé jádro zůstává a tvoří se zárodky možné budoucí komunity.
Jaro 2019 se nese v duchu nové akce Severská noc – jedná se o menší fantasy akci, kde se v kostýmech sejdou barbaři a podobná stvoření, aby spolu zápolili v přátelských turnajích v šermu s dřevěnými zbraněmi a vyvolili sobě krále a královnu. Lidé z České pohanské společnosti vybudovali na Osadě pohanskou svatyni tvořenou z kamenného kruhu a malého obřadního stolce, kde se konají příležitostné obřady zasvěcené hlavně Matce Zemi a přírodě.
Také se realizuje stavba menšího pódia, hlavně kvůli každoročnímu hudebnímu festivalu Barbarfest.
Další osud osady sem budeme průběžně doplňovat.
Nyní je dostavěn srub a dál se uvidí, kam naše další kroky budou směřovat… Stejně tak, jako nejde nic uspěchat, tak nejde ani nic úplně předvídat – kola osudu se neúprosně točí. Kam nás naše cesty zavedou, nelze ve složitosti života zcela určit. Zkostnatělost názorů by byla v našem případě spíš na překážku, neb se věci učíme za pochodu a skáčeme do toho všeho už od začátku pěkně rovnou po hlavě!